|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vnímaná inflace v České republice
Kotmel, Benedikt ; Dózsa, Martin (vedoucí práce) ; Šopov, Daniel (oponent)
Práce se zabývá rozdílem mezi vnímanou a skutečnou inflací v České republice. Vnímaná inflace je zkoumána především v souvislosti s přijetím eura, kdy po přijetí hotovostní měny ve většině zemí eurozóny vnímaná inflace výrazně vzrostla. Některé výzkumy naznačují, že vnímaná inflace v České republice je výrazně vyšší než skutečná inflace a to i v situaci, kdy není součástí eurozóny. Přijetí eura by potom mohlo způsobit další zvětšení rozdílu. Práce zkoumá používané metody měření vnímané inflace z hlediska jejich výpovědní hodnoty a možnosti srovnání s oficiální inflací měřené podle CPI. Dále shrnuje zkoumané příčiny rozdílu mezi vnímanou a skutečnou inflací a negativní dopady, které může způsobit velký rozdíl. Hlavní částí práce je model, který zkoumá vliv socio- ekonomických proměnných a dalších vybraných faktorů na vnímanou inflaci a poté srovnává výsledky s jinými zeměmi EU a průměrem EU. Výsledky práce potvrzují, že některé vybrané proměnné jako například věk, pohlaví a finanční situace domácnosti mají významný vliv na vnímanou inflaci respektive na rozdíl mezi vnímanou inflací a skutečnou inflací. Práce zároveň ukazuje velmi výrazní rozdíl mezi vnímanou inflací v České republice a průměrem EU.
|
|
|
Inflation targeting and inflation perceptions: an empirical analysis
Klubíčková, Kateřina ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
V této práci zkoumáme vliv zavedení inflačního cílování jako režimu monetární politiky na rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací. Na rozdíl od předchozích výzkumů používáme vnímanou inflaci, protože je získávána ze spotřebitelských průzkumů prováděných v jednotlivých zemích Evropské unie na vzorku celé populace, a tudíž nám umožňuje analyzovat efekt zavedení inflačního cílování napříč populací. V práci používáme panelová data sestávající z 19 členů Evropské unie a 1 kandidátské země, včetně 7 zemí provádějících inflační cílování. Panel obsahuje měsíční data z období, které začíná lednem 1990 a končí prosincem 2012. Na základě analýzy s použitím modelu fixních efektů se speciálními dummy proměnnými pro zachycení efektu rozdílu v rozdílech jsme zjistili, že v zemích cílujících inflaci je menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací a že po zavedení inflačního cílování dochází k absolutnímu zmenšení tohoto rozdílu. Kromě toho jsou jednotlivé skupiny rozdělené na základě socio- ekonomických charakteristik respondentů spotřebitelských průzkumů zavedením inflačního cílování ovlivněny různým způsobem, ačkoli se velikost rozdílů liší pouze do jisté míry. Klasifikace E31, E52, E58, C23 Klíčová slova inflační cílování, vnímaná inflace, rozdíl v rozdílech, socio-ekonomické charakteristiky E-mail autora...
|
|
|
Vnímaná versus skutečná inflace. Vnímaná inflace ve spojitosti se zaváděním eura
Klubíčková, Kateřina ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá rozdílem mezi skutečnou a vnímanou inflací. Navazuje na literaturu zabývající se vnímanou inflací a rozdílem mezi inflací skutečnou a vnímanou. Stávající literaturu rozšiřuje práce o zevrubnou analýzu faktorů ovlivňujících rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací (tzv. inflační gap) a jeho velikost. Po zavedení eura došlo ke zvětšení gapu a k vysvětlení tohoto faktu existuje mnoho teoretických vysvětlení. Práce shrnuje tyto důvody a pomocí informovanosti o euru mezi veřejností, makroekonomických (HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti atd.) a sociálních proměnných (pohlaví, věk) zjišťuje, co a v jaké míře velikost gapu ovlivňuje. Výsledkem je, že na velikost gapu má zásadní vliv především samotné zavedení eura. Velikost vlivu přechodu na euro je odlišná u mužů a žen, ale velmi podobná napříč věkovými skupinami. Vliv HICP a jeho složek v různých sektorech byl ve valné většině modelů významnější v obdobích, kdy země používala euro jako svou měnu. U zemí pozdějších vln zavedení eura se podařilo potvrdit hypotézu, že čím vyšší informovanost o euru mezi veřejností, tím menší rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací.
|
|
|
Znamená příjetí eura zdražování? Experimentální studie z České republiky
Bohumínský, Roman ; van Koten, Silvester (vedoucí práce) ; Zajíček, Miroslav (oponent)
Přechod na novou měnu euro byl v rámci celé eurozóny spojen s velkými obavami ohledně zvyšování cen. Nicméně, ve většině zemí přechod na euro neměl téměř žádný efekt na indexy měřící inflaci, měl však významný dopad na vnímanou inflaci a i nyní lidé stále věří, že zvýšení cen bylo dramatičtější než ve skutečnosti. Tato práce zkoumá situaci v rámci České Republiky, která je jednou z posledních zemí EU jež zatím neakceptovala euro jako svou domácí měnu. Zajímá mne zejména, zda ke zdražování dojde i v České republice až (pokud) příjme euro. Čeští občané měli dostatek času se s eurem seznámit alespoň nepřímo, a tedy nelze ex ante předpokládat identický dopad. Analýza je založena na laboratorním experimentu, s jehož pomocí zkoumám dopad reformy měny na chování spotřebitelů. Výsledky porovnávám (nepřímo) s jinými studiemi z EU. Ve zkoumaném vzorku mělo zavedení eura skutečně dopad na výsledky obchodování, alespoň dočasně. V daném případě přechod z českých korun na eura měl za následek nárust cen a propad ve zobchodovaném množství, zejména krátce po změně platidla. Hlavním důvodem byl ten fakt, že prodejci se snažili dané situace využít ve svůj prospěch za účelem zvýšení svých zisků. Všechny výsledky jsou platné na 5 % hladině významnosti.
|
|
|
The Introduction of the Euro and Inflation: Cross-country Differences in Perceived Inflation
Svobodová, Lucie ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Niu, Linlin (oponent)
This dissertation thesis examines the divergence of perceived inflation, measured by the EU Consumer Surveys, and officially measured inflation after the introduction of cash euro in several eurozone countries. Two groups of countries are tested in the thesis -- countries accepting the euro in 2002 and countries providing the changeover in later years. The main goal of the thesis is to test cross-country differences between officially measured and perceived inflation with respect to economic, social and cultural specifics of the countries in the eurozone, while main focus is given to examining the differences between the above-mentioned two groups of countries. The results obtained could help to derive policy conclusions for the other EU countries which have not yet accepted the common currency.
|
|
|
VNÍMÁNÍ CENOVÉ HLADINY VS. MĚŘENÁ CENOVÁ HLADINA, JEJÍ OVLIVŇOVÁNÍ A ZPĚTNÉ PŮSOBENÍ NA EKONOMIKU
Marková, Lenka ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Rybáček, Václav (oponent)
Měření cenové hladiny ukazatelem CPI dává prostor pro určitou mezeru mezi naměřenou cenovou hladinou a hladinou subjektivně vnímané inflace. Diplomová práce se zabývá kvantifikováním této mezery u jednotlivých skupin obyvatel, na konkrétních datech upozorňuje, jak tento gap ovlivňuje jednotlivce, zda růst životních nákladů podle indexu CPI kopíruje vnímání o cenách. Objasňuje vliv nesprávné konstrukce indexu jako důležitého orientačního bodu v ekonomice způsobujícího redistribuci zdrojů v souvislosti s jeho využitím pro indexaci důchodů a navrhuje správnější přístupy ke konstrukci indexu. Zkoumá, jaké faktory ovlivňují vnímání cen a vstupují do vyhodnocování zisků a ztrát v myslích spotřebitelů. Vnímání cen je ovlivněno jak socio-ekonomickým tak politickým prostředím, závěr práce přesahuje do oblasti politických voleb a zjišťuje, zda existuje kauzální vztah mezi vnímáním cen a volbou té které části politického spektra.
|
|
|
Vnímaná inflace - nový fenomén po zavedení eura v hotovostní podobě
Smrčková, Gabriela ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Arlt, Josef (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Dizertační práce analyzuje nárůst ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Cílem práce je odhalit faktory, které vedly k tak rapidnímu zhoršení cenového vnímání ze strany Evropských spotřebitelů po roce 2002, což nereflektovalo cenový vývoj v eurozóně, a vyvodit zobecňující závěry pro tvůrce hospodářské politiky kandidátských zemí. Existují alespoň čtyři důvody, proč má cenu se zabývat odtržením ukazatele vnímané inflace od inflace skutečně naměřené. Zaprvé, z hlediska politicko-ekonomického, se lze obávat poklesu podpory projektu měnové integrace. Zadruhé v rovině makroekonomické existuje riziko, že nadhodnocování inflace negativně ovlivní rozhodování o spotřebě, ať už do její úrovně či z hlediska struktury. Zatřetí nesprávné vnímání cenového vývoje může narušit důvěru v oficiální statistiky EU. Konečně nejobávanější riziko pro tvůrce hospodářské politiky pravděpodobně představuje možné přelévání nárůstu vnímané inflace do inflačních očekávání. V dizertační práci je formulováno několik hypotéz, které vycházejí z analýzy problematiky vnímané inflace ze dvou základních úhlů pohledu. Zaprvé z hlediska detailního rozboru vývoje cen po roce 2002 (Hypotézy: (i) spotřebitelé vnímají citlivěji ceny některých statků, proto nárůst ukazatele vnímané inflace lze vysvětlit abnormálním vývojem některých cen ve zkoumaném období (ii) konvergence nových eurových cen ve směru k jejich atraktivní podobě vedla k častým cenovým pohybům, což mělo negativní dopad do cenového vnímání). Zadruhé z pohledu omezeného cenového vnímání spotřebiteli. (Hypotézy: (iii) spotřebitelé se nechovají racionálně, pokud jde o ceny, tudíž nejsou schopny zachytit veškeré cenové pohyby v ekonomice). Dizertační práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je spíše teoretického charakteru a uvádí do problematiky vnímané inflace. Na ni navazují dvě kapitoly empirické, ve kterých jsou analyzovány příčiny nárůstu ukazatele vnímané inflace po zavedení eura v hotovostní podobě. Práce uzavírá, že za zhoršeným cenovým vnímáním po roce 2002 stojí celá řada příčin, které se vzájemně doplňují a jež mají prvotní původ ve změně měnového prostředí. Jde jednak o používání zaokrouhlených konverzních kurzů ze strany spotřebitelů při přepočítávání eurových cen do cen původních, vyšší citlivost spotřebitelů k cenovému růstu oproti poklesu, které spolu s vyšším cenovým růstem některých výrobků ve stěžejním období a častými cenovými pohyby vedly k obviňování eura z vyšších cen. Dizertační práce rovněž upozorňuje, že zatímco nárůst ukazatele vnímané inflace nevedl k růstu inflačních očekávání, narušení cenového vnímání mohlo negativně ovlivnit rozhodování o spotřebě.
|
host ::
RSS.